Fotogalerie
Vláda projednala pravidelné testování klientů a zaměstnanců ústavů sociální péče, profesionální sportovci mohou začít trénovat
Klienti a zaměstnanci domovů pro seniory, pro zdravotně hendikepované, pobytových odlehčovacích služeb a také léčeben dlouhodobě nemocných budou muset procházet pravidelným testováním na nemoc covid-19. Na jednání v pondělí 2. listopadu 2020 vláda souhlasila jejich pravidelným testováním antigenními testy. Přijala také změnu krizových opatření, která umožní trénink a za přísně stanovených podmínek a souhlasu hygienických stanic i soutěže profesionálních sportovců. Od středy 4. listopadu začne v České republice pravidelné testování klientů a zaměstnanců organizací, které poskytují dlouhodobou lůžkovou péči, respektive sociální služby v domovech pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením, v domovech se zvláštním režimem či poskytujících odlehčovací služby v pobytové formě. Na první kolo testů mají tyto organizace týden, další testy budou probíhat pravidelně v pětidenních intervalech. Používat se začnou antigenní testy, testovací sady nakoupí zdravotní pojišťovny a zajistí i jejich distribuci. Celkem by mělo být v České republice postupně k dispozici až deset milionů testů. Organizace zároveň dostaly od Ministerstva zdravotnictví přesné pokyny, jak postupovat v případě zjištění nákazy. Jejich zaměstnanci zároveň mají nově uloženu povinnost při práci s pacienty či klienty používat respirátory třídy FFP2 nebo KN95. Vláda se rozhodla také změnit krizová opatření o zákazu volného pohybu osob a o zákazu maloobchodního prodeje a služeb tak, aby umožnila trénink a soutěže profesionálních sportovců. Tato změna umožní mimo jiné restart nejvyšších soutěží v kolektivních sportech.
Dolnolučanský tunel projde rekonstrukcí
Správa železnic vypsala zakázku na zpracovatele záměru projektu rekonstrukce 82 metrů dlouhého Dolnolučanského tunelu na trati Liberec – Tanvald. Prvotním úkolem vítězného uchazeče bude posouzení variant rozsahu a metod sanace této stavby. Tendr zahrnuje také vyhotovení doprovodných dokumentací – pro stavební povolení, projektové dokumentace pro provádění stavby a výkon autorského dozoru. Jednou z variant je komplexní rekonstrukce ostění tunelu včetně izolace a rubové drenáže, zřízení postranních odvodňovacích stok a obnova obou portálů tunelu a navazujících křídel. Nově také dojde ke zřízení tunelových výklenků pro zajištění bezpečnosti železniční dopravy. Součástí prací bude také pokládka kabelizace v nové poloze. Projekt zahrnuje také rekonstrukci dvou propustků, které převádí vodu z oblasti nad tunelem mimo železniční těleso a jsou nezbytné pro zajištění funkčního odvodnění železniční trati. Předpokládané celkové investiční náklady stavby činí 90 milionů korun. Realizace je zatím předběžně plánovaná v letech 2023 až 2024.
IROP již proplatil více než 60 miliard korun, nejvíce peněz šlo do školství
V průběhu října bylo díky Integrovanému regionálnímu operačnímu programu (IROP) proplaceno 6 260 projektů za více než 60 miliard korun. Tato částka představuje 48 % z celkové alokace zdrojů k čerpání do konce roku 2023. „Životní podmínky obyvatel Česka se zlepšují i díky těmto projektům, které vidíme na každém kroku a denně je využíváme. Jedná se například o bezpečnější a rychlejší cestě do práce díky téměř 600 km zrekonstruovaným nebo zmodernizovaným silnicím nebo nové učebny u více než tisícovky základních a středních škol. Nejvíce peněz totiž směřovalo právě do školství a dopravní infrastruktury,“ uvedla ministryně Klára Dostálová. V konkrétních částkách nejvíce evropských peněz zatím směřovalo do školství, a to 13,1 miliard korun. Žebříček oblastí, ve kterých bylo dosud proplaceno nejvíce, dále vedou silnice (10,6 miliard korun), doprava (8,9 miliard korun), zdravotnictví (5,8 miliard korun) a kultura (3,8 miliard korun). Z pohledu krajů odpovídá čerpání prostředků jejich podílu na počtu obyvatel. Mezi aktivnější regiony patří kraje Královéhradecký, Vysočina, Jihočeský, Olomoucký a Středočeský. Mezi již proplacenými projekty je například rozsáhlá rekonstrukce valtického muzea vinařství, zahradnictví a krajiny oceněná zkraje října třetím místem za Muzejní počin roku v rámci cen Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2019 nebo nové vzdělávací a výcvikové středisko Zdravotní záchranné služby Kraje Vysočina v Jihlavě, jehož budova získala trofej v soutěži Stavba roku kraje Vysočina. Během následujících tří let se bude realizovat ještě okolo šesti tisíc projektů za zhruba 73 miliard korun. „Díky využití předpokládaných úspor z realizovaných projektů mohlo být zafinancováno v rámci tzv. přezávazkování dalších 365 projektů za 6 mld. Kč,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národní programů Zdeněk Semorád. Na řadu tak přijdou i projekty, které sice prošly hodnocením, ale původně na ně nezbyly finanční prostředky. Dalším úspěchem IROP je splnění pravidla n+3 již na rok 2021, které stanoví, že prostředky přidělené pro daný rok je nutné vyčerpat do tří let. Podpora přidělená v roce 2018 ve výši 60,1 miliardy byla vyčerpaná právě letos na podzim, IROP tak už nyní může pracovat na dosažení dalšího milníku 73 miliard pro rok 2022.
Vláda navrhne poslancům prodloužení nouzového stavu do 3. prosince
Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu, aby vyslovila souhlas s prodloužením nouzového stavu o dalších 30 dnů, tedy do 3. prosince. Návrh žádosti projednala na mimořádném jednání v úterý 27. října 2020, poslanci by měli o prodloužení rozhodnout v pátek 30. října. Podle předsedy vlády Andreje Babiše je prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila od 5. října nezbytně nutné k tomu, aby Česká republika zvládla aktuální pandemickou situaci. „Vláda dnes schválila žádost Poslanecké sněmovně o vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu v souvislosti s epidemií covid-19, a to do 3. prosince 2020. Důvodem je samozřejmě nutnost prodloužit ta přijatá krizová opatření, bez kterých stávající pandemii nemůžeme zvládnout. Takže Sněmovna projedná naši žádost v pátek od 9 hodin a já pevně doufám, že opozice pochopí vážnost situace a tuto žádost schválí. Je to, myslím si, velice důležité. Hlavně pro ochranu zdraví a života našich spoluobčanů,“ uvedl předseda vlády. Vláda se zabývala také záměrem Ministerstva zdravotnictví zahájit systém testování formou antigenních testů pro zjištění nemoci covid-19. Na rozdíl od PCR testů antigenní testy budou moci provádět i praktičtí lékaři a jsou také výrazně levnější. Testování se zaměří v první fázi především na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou senioři v zařízeních sociální péče, pacienti v následné péči, lékaři a zdravotníci. Dají se využít i pro zaměstnavatele či školy. „Myslím, že je velice důležité, abychom začali urychleně toto testování, abychom hlavně ochránili naše spoluobčany nad 65 let, respektive nemocné, zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, v domovech seniorů a další. Takže toto je dnes klíčové, co musíme udělat,“ řekl premiér Babiš. Tendr na nákup testů by měla realizovat Všeobecná zdravotní pojišťovna za cenu maximálně 120 korun za kus, ministerstvo plánuje nákup až 10 milionů testů. Vláda vzala také na vědomí záměr Ministerstva zdravotnictví realizovat komplexní komunikační kampaň na podporu vládních opatření proti šíření nemoci covid-19. Kampaň by měla pomoci zlepšit komunikaci ze strany státu směrem k občanům či omezit šíření dezinformací, které se o nemoci covid-19 šíří. Vláda na tyto účely vyhradila 50 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Kabinet také schválil návrh na rozšíření dotačního programu Covid – Nájemné Výzva 2 o další provozy, které byly nově postiženy omezením či zákazem činnosti v souvislosti s dalším omezením maloobchodu a služeb, jež vláda schválila s účinností od středy 28. října. O refundaci 50 procent nájemného za tři měsíce by si tak mohli požádat například i provozovatelé prodejen nábytku, koberců, sázkových kanceláří či někteří prodejci na tržnicích.
Rozbor sto let starého léku ukázal, čím se před svou smrtí léčil Antonín Dvořák
Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest. Podle štítku na krabičce byl lék pro Antonína Dvořáka připraven v Lékárně U Modrého lva ve Vodičkově ulici v Praze dne 17. 4. 1904. Samotná krabička pak obsahuje obálky z nažloutlého papíru s bílými krystaly. Jednu z těchto obálek poskytlo muzeum k analýze. „Netradičního úkolu jsme se zhostili moc rádi. Nejprve však bylo nutné domluvit detaily rozboru. Potřebovali jsme vědět, zda je možné vzorek při analýze celý využít, nebo zda jej chce muzeum vrátit. Podobně opatrně jsme museli postupovat v případě obalu, který bylo nutné zachovat v původním stavu. A samozřejmě tu bylo jisté riziko, že se látku nemusí podařit vůbec identifikovat,“ shrnuje podmínky rozboru Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Celý fond Muzea Antonína Dvořáka, které je součástí Národního muzea, tvoří asi 9 tisíc sbírkových předmětů týkajících se tohoto významného skladatele. Vedle jeho rukopisů, korespondence a dalších vzácných dokumentů obsahuje sbírka také Dvořákovy osobní předměty, mezi nimiž se nachází právě krabička s lékem, který doposud nebyl analyzován. Kromě studia skladatelovy tvorby je pro nás samozřejmě důležité poznat i jeho život a dobu. A právě životu a tvorbě nejen Antonína Dvořáka se věnuje i připravovaná výstava Slavní skladatelé, která bude k vidění na podzim letošního roku v Historické budově Národního muzea,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Část bílých krystalů obsažených v obálce bylo možné volně vysypat a zvážit, část drobnějších krystalů zůstala přilepena k papírovému obalu. Vzhledem k tomu, že by při jejich oddělení mohlo dojít k poškození obálky, nebyly z papíru odstraněny. Hmotnost celého balení byla 0,87078 g, vysypaných krystalů pak 0,37511 g. Podle vzhledu neznámé látky bylo jasné, že nejde o rostlinný materiál. Další rozbor proto proběhl za pomoci Ramanova mikroskopu. Jedná se o velmi účinnou a nedestruktivní metodu, kterou lze použít pro plynné látky, kapaliny i pevné látky, které vykazují vibrační spektrum. Vzorek je ozařován intenzivním monochromatickým světlem. Většina záření je rozptýlena vzorkem při vlnové délce shodné s dopadajícím světlem. Malá část dopadajících fotonů je rozptýlena vzorkem při vlnových délkách, které jsou oproti původnímu zdroji světla posunuty. Tento posun světla je znám jako Ramanův rozptyl a je charakteristický pro danou látku. Zjednodušeně řečeno takový mikroskop poskytne jak zvětšený detail analyzovaného vzorku, tak jeho totožnost, kterou ověří porovnáním s knihovnou spekter. Látka z pozůstalosti Antonína Dvořáka tak byla identifikována jako hexamethylentetramin (jinak také methenamin nebo urotropin). Jedná se o heterocyklickou organickou sloučeninu, která se v minulosti používala k léčbě infekcí močových cest. V kyselém prostředí se rozkládá za vzniku formaldehydu a amoniaku. Formaldehyd působí baktericidně. Do zdravotnictví byla tato látka poprvé zavedena v roce 1899. Antonín Dvořák tak toto léčivo dostal necelých pět let po jeho uvedení do lékařské praxe a také pouze dva týdny před svou smrtí. Analýza léku potvrzuje hypotézy o skladatelových zdravotních potížích těsně před jeho nečekanou a náhlou smrtí a dokumentuje dobový způsob léčby. Krabička s lékem je – stejně jako některé další trojrozměrné předměty z Dvořákovy pozůstalosti – bezpečně uložena v depozitáři Českého muzea hudby. Skutečnost, že Antonín Dvořák trpěl právě těmito obtížemi, byla doposud podložena dochovaným písemným svědectvím jako například vzpomínkami jeho syna Otakara: „...otec se rozstonal, ač po celý život se onemocnění statečně vyhýbal. Byla to zlá nemoc. Zprvu šlo o onemocnění močového měchýře. V Žitné ulici v Praze v domě naproti nám bydlil prof. Hnátek. Ten třikráte denně odebíral otci uměle moč.“ Antonín Dvořák zemřel v Praze 1. 5. 1904 oficiálně na mozkovou mrtvici. Dle poznatků moderní medicíny byla však příčinou smrti spíše plicní embolie po dlouhodobém klidu na lůžku. K ledvinové kolice, kvůli které musel dokonce v březnu 1904 opustit divadlo při premiéře svého posledního díla – opery Armida, se navíc přidalo nachlazení, zánět močových cest a chřipka.
Počasí
Liberec
In-počasí
Fotogalerie
Liberec
Vláda navrhne poslancům prodloužení nouzového stavu do 3. prosince
Jeden odvod, bez kontrol a bez papírování. Paušální daň pro živnostníky už od ledna 2021
IROP již proplatil více než 60 miliard korun, nejvíce peněz šlo do školství
Finanční správa začíná přijímat žádosti o kompenzační bonus
